Chyba
  • Šablona pro toto zobrazení není dostupná. Kontaktujte prosím správce webu.

Můžou za dopravní nehody oční vady?

Kolem 50 tisíc řidičů v Česku ve věku nad 40 let trpí oční vadou, která je pro řízení nebezpečná. Zejména kvůli snížené viditelnosti během zimního období představují především tito řidiči zvýšené riziko dopravní nehody.

 

Až 90 procent řidičů vyššího věku není schopno zaostřit na palubní desku bez brýlí.

Kromě kluzké vozovky čelí v zimním období řidiči i špatné viditelnosti. Riziko dopravní nehody je v zimě až patnáctkrát vyšší než v letním období.
„Časté mlhy, dešťové nebo sněhové srážky, pozdní rozednívání i brzké stmívání vyvolávají únavu a ospalost řidičů. Během špatného počasí navíc řidiči rychleji ztrácejí pozornost a schopnost soustředit se. Řada řidičů navíc mívá problémy s viděním za šera a zhoršených světelných podmínek, ve tmě se totiž rozšíří zornička, a oční vada se tak projeví výrazněji,“ vysvětlil Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

I během jasného počasí však na silnicích čeká zvýšené riziko nehody spojené se zrakem. To způsobují ostré sluneční paprsky odrážející se od sněhu. „Sluneční paprsky mohou řidiče oslnit, tím pádem může být odhad vzdálenosti zkreslený a oslněný řidič nedokáže stoprocentně zaostřit. Důležité je proto mít i během zimních měsíců v autě připravené sluneční brýle. Vhodné jsou oranžově a žlutě zbarvené brýlové čočky. Pro řidiče může být také pohodlné takzvané gradální zabarvení brýlových čoček. Ty jsou nahoře tmavší, postupně se zeslabují a dole je kousek čiré brýlové čočky,“ popsal Pavel Stodůlka, světově uznávaný oční chirurg.

Člověk získává až 80 procent informací prostřednictvím zraku a řidiči nejsou výjimkou. Dobré vidění je tedy základním předpokladem bezpečného řízení. Důležitá je nejen zraková ostrost, ale i rozsah zorného pole, dobrá kontrastní citlivost, adaptace na oslnění a prostorové vidění. „Normální ostrost vidění je předpokladem pro včasné rozpoznání dopravních značek, spatření překážek na vozovce a chodců i pro odhad jízdní rychlosti ostatních účastníků provozu. Nekorigovaná zraková vada tak může být příčinou závažných dopravních nehod a často je i příčinou srážek vozidel s chodci,“ varoval Pavel Stodůlka.

„Krátkozraký řidič hůře rozeznává předměty v dálce, zatímco vetchozraký řidič má problémy především s viděním do blízka například na palubní desku. Tato vada postihuje až 90 procent lidí kolem 60 let. Řidič s astigmatismem vnímá zkresleně obraz do dálky i blízka,“ dodal Pavel Stodůlka.

Už tři čtvrtě dioptrie stačí na to, aby řidič zahlédl chodce ze vzdálenosti o polovinu kratší než řidič bez dioptrické vady. Zatímco zdravé oko ho vidí ze vzdálenosti zhruba 200 metrů, oko s vadou -0,75 dioptrie až ze vzdálenosti 100 metrů, oko s vadou minus dvě dioptrie pak ze vzdálenosti pouhých dvaceti metrů. Navíc řidiči se špatným zrakem vůbec nepostřehnou až čtvrtinu dopravních značek.
Dopravní nehodě mohou zabránit i doplňky stravy.

„Řidiči jistě dobře znají efekt oslnění oka světly protijedoucího vozidla. Řidič pak jede v závislosti na rychlosti vozidla několik desítek i stovek metrů prakticky poslepu. Při užívání luteinu se doba nezbytná k tomu, aby se oko zotavilo a zase dobře vidělo, zkracuje až o šest sekund, což při rychlosti 120 kilometrů za hodinu představuje až 200 metrů,“ vysvětlil Pavel Stodůlka.

(zdroj: http://www.invarena.cz/?p=19236)