AAA

 

Oči představují nejdůležitější smyslový orgán, pomocí něhož získáváme 80% informací o dění kolem nás. Vidění, neboli zrakové vnímání ,je výsledkem spolupráce celého zrakového analyzátoru na všech jeho stupních tj. oka, zrakové dráhy a mozkových zrakových center včetně asociačních oblastí. Tato komplexní funkce se vyvíjí během prvních měsíců a let života dítěte.
 

 

Proces vidění lze rozdělit na dvě části a sice přijetí obrazu očima a přenos obrazu do zrakového centra v mozku. Souhru mezi očima a mozkem musí novorozenci nacvičit, aby správně fungovalo nervové spojení mezi očima, zrakovým centrem a centry okohybných svalů.
 

 

Zajímavé je, že se novorozenci musí naučit vidět, podobně jako se učí běhat a mluvit. Každý jejich krok a slovo rodiče pečlivě sledují, avšak co a jak vidí, zůstává rodičům skryto.

Vývoj zrakového aparátu začíná v časné embryonální době jako výběžek nediferencovaného předního mozkového váčku. Tento výběžek se vychlipuje jako oční váček proti ektodermu - zárodečnému listu. Po kontaktu těchto tkání se tkáň vchlípí a vznikne oční pohárek. Ektoderm bujením zbytní a vytvoří základ pro budoucí čočku. Z očního pohárku pak vzniká sítnice. Ostatní vrstvy oční koule, tunica fibrosa (vazivový obal) a tunica vasculosa (cévnatý obal), se diferencují z okolní tkáně - mezenchymu.

Rozvoj zrakových funkcí a jejich kvalita úzce souvisí s anatomickým a funkčním vyzráváním jednotlivých tkání a pak jejich vzájemné a bezchybné spolupráce. Zralý novorozenec má Kind_02nedokončený vývoj oka jako takového a nejsou patřičně vyvinuta korová centra. Na sítnici není dokončen vývoj místa nejostřejšího vidění, tj. centrální krajiny, periferní vidění převažuje nad centrálním viděním. Novorozenec neumí sledovat ani fixovat předměty. Dítě reaguje na černobílý kontrast a na červenou barvu.

V prvním měsíci života dítě nepravidelně každým okem zvlášť fixuje předměty. Od 2. měsíce dítě již fixuje aktivně a objevuje se krátkodobá fixace oběma očima. Ve 3. měsíci života dítě začíná nastavovat osy pohledu k podnětu. Ve 4. měsíci centrální vidění definitivně převažuje nad periferním a dítě je schopno plně akomodovat (zaostřit do blízka). Je to důležité období pro vznik binokulárního (obou očí současně) vidění a má vliv na vývoj refrakce. V 6. měsíci je definitivně ukončen vývoj fovey (místa neostřejšího vidění) a mozek spojuje obrázky obou očí v jeden prostorový vjem, pokračuje upevňování již vytvořených reflexů. Vývoj všech reflexů je ukončen ve 3 letech a do 6 let se stabilizuje.